Začneme tím, co nastalo už v lednu tohoto roku. Stal si se prezidentem Olympu. Co se tím pro tebe změnilo?

Přesněji v prosinci roku loňského. Volební Valná Hromada našeho klubu a v ní rozhodnutí o tom, že na pozici prezidenta po dlouhých letech končí Vladimír Pirunčík. Do představenstva jsem byl opět zvolen i já. A vzhledem ke skutečnosti, že jsem nebyl v roli trenéra družstva žen (o tom v jiných rozhovorech), jsme ve vedení klubu došli k závěru, že služebně z nejstarších jsem v tu dobu byl já (od roku 1986), a proto byl i zvolen užším vedením do role prezidenta našeho klubu a zároveň i statutárním zástupcem klubu.

Změnilo se mnohé, dosloužil jsem úspěšnou sportovní sezónu v roli asistenta Lukášovi Mičkovi (mému nástupci u družstva žen) 4.místo v Extralize a 3. místo v ČP, včetně účasti v Evropském poháru.

Moje kariéra hlavního trenéra u družstva žen v našem klubu začala ve sportovní sezóně 1990/91 - celkem jsem vedl družstvo Olympu ve 34 soutěžních ročnících - měla řadu úspěchů i neúspěchů (v nich 5x mistrovský titul, 13 x stříbrná medaile a 5x bronzová medaile), byl jsem reprezentačním trenérem žen (MS, 4x ME největším úspěchem bylo 3.místo s bronzovou medailí), trenérem juniorských a kadetských reprezentací (3x MS, 3x ME), trenérem reprezentace Policie žen (1.místo ME) a vedl družstvo Olympu v soutěžích Českého (8x vítěz) i Československého poháru (2x vítěz), v Evropských pohárech včetně Champions league. Několikrát zvolen trenérem roku.

Zásadní změnou je forma komunikace s hráčkami prvního družstva, juniorek a nově i kadetek – jejich jsem trenérem 25/26. Dále forma jednání s ostatními členy výboru a kolegy trenéry vrcholové složky (Lukáš, Michal, Kuba, Kuba), samostatnou organizační formou je spolupráce s Ondrou Foltýnem, s kterým v podstatě vedeme klub. Nepostradatelným mým partnerem je manažer mládežnické složky VCM Radek Sochr, se kterým, spolu s Janou a ostatními trenéry řídíme a vedeme k úspěchům naši mládež.

S Jirkou Baumrukem při našem galavečeru - Křest Olympácké hymny - oblek slavnostní... 

Senzace - Hymna je na světě - dílo Radka Sochra

K tomu i forma „jednání s úřady“ – ČVS, PVS, NSA, AVOK, grantovou politikou, jednání se sponzory, rodiči, TV, dalšími našimi i zahraničními partnery. Výraznou změnou pro mě nastává komunikace s rozhodčími, delegáty i jinými představiteli volejbalového dění, prostě role trenéra a prezidenta jsou odlišné, ale dá se s nimi vypořádat. Čas ukáže zda-li dobře.

Navíc vlastním i razítka klubu, mám vlastní kancelář  „prezidentovnu“. Mám nově i dva obleky (slavnostní a volnočasový), k tomu i kravaty. Ten slavnostní měl úspěch při dekoraci a uvedení mé maličkosti do síně slávy trenérů Olympu na Pražském hradě.

Takže jsem prezidentem. Mám méně času a více ho trávím v naší sportovní hale, prakticky od rána do večera.

Co je na této pozici pro tebe nejsložitější?

Forma jednání s institucemi a úřady, samostatnou kapitolou je jednání se sportovními kluby.

 Můžeš nám třeba popsat svůj typický den?

Klidnější je pondělí a pátek, to mám prostor na jednání a návštěvy. V úterý, středu, čtvrtek trávím v hale od ranních osmi hodin, to začínají tréninky studentek Sportovního gymnázia. Následují tréninky žen a juniorek, večer pak trénink družstva kadetek. Čas mezi tréninky vyplním zápisem do třídní knihy, vyplněním povinností do sportovních tréninků XPS, konzultacemi s trenéry vrcholové složky, organizací pro klub, finančním účetnictvím, přípravou mistrovských zápasů žen, kadetek, atd… to vše samo sebou ve spolupráci s dalšími členy našeho klubu jednotlivých složek klubu.

K tomu naše chlapské sportovní aktivity, podzimní futsalová liga, koncerty naší kytarové F.O.K., příprava na každoroční letní triatlon ve Stříbře, v neposlední řadě spoluúčast na zdokonalovacích trénincích VCM (Volejbalové centrum mládeže Olymp Praha) v Mizuno aréně na Radlické s Janou (manželka – šéftrenérka mládežnické složky) a pracovní schůzky s Radkem Sochrem (kempy s italskými trenéry, školení v zahraničí, kde jsou právě italští trenéři ( Bosetti apod.), mezinárodní turnaje ITA, GER, RAK,CZE apod.), soutěže mládeže (U13,14,16, Český pohár, Pohár krajů, někdy i spoluúčast při vedení mládežnických družstev v Pražských přeborech.

Profesor Bosetti a jeho manželka Franca v Praze - nejlepší trenér mládeže na světě (ITA) spolu s námi

Co tě vedlo k tomu, že sis ke své funkcionářské pozici přibral ještě trénování kadetek?

Pozice asistenta a zapisování statistických údajů v průběhu zápasu a sezení na lavičce bez možnosti se aktivně realizovat ve prospěch družstva a vypustit zdravě nahromaděný adrenalin mi prostě chyběla. Navíc i některé připomínky mých kolegů a blízkých – ty ještě na lavici bezmocných důchodců nepatříš, navíc si myslím spolu s nimi, že volejbalu  (vrcholovému) nadále rozumím.

Dlouhou dobu si byl zvyklý cepovat ženský tým, v čem je trénování kategorie U18 jiné od žen?

Mám za sebou zatím (39) 34 sportovních sezón u družstva žen, 2 jako asistent družstva žen a 2 jako hlavní trenér juniorů (2 x první místo ve federální lize), jednu v pozici maséra u družstva mužů.

 Foto nahoře - toto je moje současné družstvo U18 / kadetky/

vlevo dole: Bela, Emma, Terka, Laura

nahoře: Ami, Nečí, Verča, Lili, Kajda, Laura, Agi a Bára

V ničem, hřiště je stejné, míče také, jen děti odlišné, doba se výrazně posouvá. Asi jsem dost náročný, tak „uvidíme“ k čemu to povede. V každém případě vím, jak má vypadat hráčka pro potřeby prvního družstva, jak hráčky pro potřeby reprezentace. Vím, co by měly ve svém věku umět, a především jsem si jistý výukou dokonalé techniky. Často jsem vyčítal trenérům mládeže, že je nenaučili toto, tamto.  Co budou za malou chvilku vyčítat oni mé maličkosti??

Jak Standa Mitáč nejraději relaxuje?

S rodinou především, večerní posezení se skleničkou vína, tu a tam volné víkendy, dovolená, letos i krátká zimní na lyžích, chalupaření- chalupa v Zákupech, ale na to je stále méně času (snad v důchodu) - manželka Jana, 3 dcery, syn a jeho rodina-vnučka Bětka, brácha s rodinou a mamina (86 let), švagr s rodinkou. Je toho až, až.

Relaxace u moře/ Korsika 25/ a relaxace ve sportovní hale - úspěchy tentokrát Agáty a Terezy

Dále s přáteli při sportování a muzicírování, návštěva divadelního studia Ypsilon, nesmím zapomenout ani na televizní obrazovku.

Těsně před startem - triatlon ve Stříbře

A na závěr-můžeme čekat na Olympu nějaké novinky, na které by se fanoušci mohli těšit?

Mým přáním je více naplnit naši skromnou sportovní halu, předvádět nadále pěkný a líbivý volejbal, který by diváky a především rodiče, nám svěřených dětí do péče, bavil. Tajným snem je modernější či nová hala (tělocvična) jak pro mládež VCM, tak pro vrcholovou složku.

Článek na ČVS - střípky z historie

https://www.cvf.cz/cvs/oceneni-cvs-a-jubilanti

Továrna na reprezentantky – head coach Standa Mitáč slaví 60 let