Bc. Miroslava Baráková
roz. Bláhová (*26. 1. 1958)
Rodačka z Čeladné u Frýdku-Místku s volejbalovými začátky v MEZ Frenštát, 181 cm vysoká středová hráčka Techniky Brno, KPS Brno a v letech 1978-88 RH Praha, osminásobná mistryně ČSSR, vítězka PVP 1979 a PMEZ 1980. Juniorská reprezentantka ČSSR s účastí na MEJ 1975 v NSR (stříbrná medaile), 10 let členka a v 80. letech kapitánka RD žen ČSSR s účastí na ME 1977 (5. místo), MS 1978 (12. místo), ME 1979 (7. místo), ME 1981 (6. místo), ME 1983 (8. místo), ME 1985 (4. místo) a MS 1986 v Praze (11. místo). V letech 1989-92 hráčka belgických týmů Vlamertinge a Dames Temse (vítězka Belgického poháru). Mistryně sportu, vítězka ankety „Volejbalistka roku“ 1980 a 1985.
Mgr. Richard Bönisch
(*6. 3. 1938, †10. 1. 2010)
Rodák z Borohrádku, okr. Rychnov n. Kněžnou, absolvent Tyršova ústavu TVS v Nymburku (1956-57) a ITVS UK (1957-61). V rámci prezenční vojenské služby trénoval v RH Praha družstvo žen s postupem do II. ligy, po vojně odborný asistent Katedry sportovních her FTVS UK. V letech 1973-75 trenér ženské reprezentace ČSSR se startem na MS 1974 (17. místo) a ME 1975 (5. místo). Od roku 1978 metodik SVS MV RH Praha a trenér družstva žen se ziskem tří mistrovských titulů v letech 1979-81, vítězství v PVP 1979 a PMEZ 1980. V letech 1982-87 asistent trenéra Petra Kopa u žen RH Praha s podílem na zisku dalších čtyř mistrovských titulů v letech 1984-87, v letech 1991-93 trenér juniorů Olympu Praha.
Karel Brož
(*6. 12. 1925, †17. 8. 2009)
Narozen v Horoměřicích u Prahy, 189 cm vysoký smečař SSK Život (mistr ČSR1947), Sokola a Stavotechny Michle, ATK a ÚDA Praha (čtyřnásobný mistr ČSR z let 1952-55) a RH Praha. V letech 1948-56 reprezentant ČSR se ziskem šesti medailí: Dvojnásobný Mistr Evropy 1948 a 1955, Mistr světa 1956 a držitel stříbrných medailí z MS 1949, ME 1950 a MS 1952. Trenér žen Sokola Pražského (mistryň ČSR 1950) a mužů RH Praha (mistrů ČSSR 1966). V letech 1974-80 šéftrenér SVS MV RH Praha. Dlouholetý funkcionář ČsVS, člen předsednictva svazu, předseda STK, předseda Ústřední trenérské rady, člen Komise vrcholového sportu a Rady Síně slávy českého volejbalu. Zasloužilý mistr sportu, Zasloužilý trenér, Čestný člen ČVS a osobnost Síně slávy českého volejbalu.
Zdeněk Groessl
(*8. 9. 1941)
Rodák z Plzně s mládím prožitým v Neratovicích, 190 cm vysoký fotbalový brankář Sokola Mlékojedy a od roku 1960 smečař RH Praha, dvojnásobný mistr ČSSR z let 1966 a 1972. V letech 1964-72 reprezentant a olympionik ČSSR, bronzový medailista z OH 1968, Mistr světa 1966 a držitel stříbrných medailí z ME 1967 a ME 1971. Mezi dalšími úspěchy 3. místo na Světovém poháru 1965 v Polsku, 2. místo na Turnaji pěti kontinentů v Montevideu 1969, 4. místo na MS 1970 a 6. místo na OH 1972. V sezoně 1978/79 trenér mužů RH Praha (2. místo), od roku 1992 dosud asistent trenérů a trenér individuální přípravy juniorek a žen Olympu Praha. Více jak 30 let člen výboru RH a Olympu Praha, předseda Revizní komise a člen výboru ČsVS a ČVS. Zasloužilý mistr sportu a osobnost Síně slávy českého volejbalu.
Petr Kop
(*15. 2. 1937, †27. 2. 2017)
Pražský rodák s volejbalovými začátky v dorostu Spartaku Dukla Karlín, 190 cm vysoký nahrávající smečař (tzv. dvojka), na vojně v RH Praha, po vojně sezonu v Dynamu Praha 7 Doprava s návratem do RH Praha (mistr ČSSR 1966 a 1972 již jako hrající trenér). V letech 1960-68 reprezentant a olympionik ČSSR, Mistr světa 1966, držitel dvou olympijských medailí (stříbrné z Tokia 1964, bronzové z Mexika 1968), dvou stříbrných medailí z MS 1962 a MS 1967. Mezi dalšími úspěchy 3. místo na Poháru světa 1965 v Polsku. V roce 1969 hráč italského Virtus Bologna v sérii A1. Trenér mužů a žen RH Praha (se ziskem 5 mistrovských titulů v rozmezí let 1972-87), mužů Knack Roeselare v letech 1988-91 (dvojnásobný mistr Belgie a vítěz belgického poháru) a Aera Odolena Voda (mistr ČSSR a současně vítěz mezinárodní Superligy v letech 1993 a 1994). V letech 1974-79 trenér RD mužů ČSSR se startem na OH 1976 v Montrealu (5. místo), dvou MS (1974 a 1978, 2x 5. místo) a tří ME (1975, 1977 a 1979, 3x 6. místo). V roce 1983 trenér RD žen ČSSR s účastí na ME (8. místo). Dlouholetý člen Komise vrcholového sportu a Ústřední trenérské rady ČsVS. Zasloužilý mistr sportu, držitel státního vyznamenání „Za vynikající práci“, Čestný člen ČVS a osobnost Síně slávy českého volejbalu.
Mgr. Zdeněk Pommer st.
(*9. 1. 1946)
Rodák z Prahy, původním povoláním geodet, s volejbalovými začátky na libeňském Starém Ostrově v dorostu Dynama Praha. Nahrávač juniorské reprezentace ČSSR, na voje Dukly Mladá po vojně Lokomotivy Praha, extraligových VŠ Praha Exico, Potrubí Praha a Tatry Smíchov. V sezoně 1978/79 asistent J. Musila u ligových žen Slavie Praha IPS, od roku 1979 trenér z povolání, absolvent dálkového studia FTVS UK. Trenér mužů RH Praha/Olympu Praha (sedminásobných mistrů republiky v rozmezí let 1982-1992), Spolchemie a Setuzy Ústí n. Labem (trojnásobných mistrů republiky z 1995, 1997-98) s přerušením v sezoně 1995/96, kdy vedl Duklu Liberec (3. místo). Trenér mužů Karbo Benátky n. Jizerou, v letech 2001-06 Jihostroje České Budějovice (s mistrovským titulem v sezoně 2001/02), znovu Benátek a naposledy ČZU Praha, kde v roce 2009 úspěšnou trenérskou práci ukončil. V roce 1990 asistent trenéra R. Matejky u RD mužů ČSFR s účastí na MS v Brazílii (9. místo) a v roce 1991 první trenér RD mužů se startem na ME v Německu (9. místo). S celkovým počtem 11 mistrovských titulů zatím nejúspěšnější trenér nejvyšší domácí soutěže mužů, osobnost Galerie funkcionářů Síně slávy ČV a od roku 2013 člen Síně slávy Unie profesionálních trenérů ČOV.
Pavel Řeřábek
(*21. 5. 1952)
Pražský rodák, původním povoláním projektant, od roku 1976 státní zaměstnanec a od roku 1989 trenér z povolání. Smečař VŠ Praha a RH Praha (mistr republiky 1982 a 1984, vítěz PVP 1979), italské Ravenny, Udine a Cervie v sérii A2. Juniorský a akademický reprezentant ČSSR (2. místo na LSU 1977), v letech 1973-83 reprezentant a olympionik ČSSR s účastí na pěti ME (nejlepším 4. místo na ME 1981), dvou MS (5. místo na MS 1978) a dvou OH (5. místo v Montrealu 1976, 8. místo v Moskvě 1980). Trenér mládeže v Itálii, trenér ligových družstev žen Slavie Praha a mužů ČZU Praha. V letech 1990-94 asistent trenéra RD žen M. Kafky se ziskem stříbrné medaile na ME 1993. V letech 1994-98 trenér RD žen se ziskem bronzových medailí na ME 1997. V roce 2002 asistent trenéra RD mužů ČR J. Velasca s účastí na MS v Argentině, v letech 2003-2005 trenér mužů ČR s účastí ve Světové lize 2003 (4. místo), vítěz prvního ročníku Evropské ligy 2004. V letech 1998-2005 svazový trenér a člen Výboru ČVS. Mistr sportu, osobnost Síně slávy českého volejbalu, vítěz ankety „Volejbalista roku 1981“ a trojnásobný vítěz stejné ankety v kategorii trenér roku. V únoru 2015 uveden do Síně slávy Unie profesionálních trenérů ČOV.
Milan Vápenka
(*4. 5. 1943, †1. 2. 2013)
Pražský rodák, 194 cm vysoký levoruký smečař s volejbalovými začátky v Sokole Lhotka, na vojně v Dukle Liptovský Mikuláš a VTA Brno, po vojně hráč RH Praha (1965-74), mistr republiky 1966 a 1972. V letech 1967-72 reprezentant a olympionik ČSSR se ziskem stříbrné medaile z ME 1971, čtvrtý na MS 1970, šestý na OH 1972. V letech 1974-78 trenér mužů RH Praha – vítězů Čs. poháru 1977 a PVP 1978. V letech 1995-2000 trenér tělesně postižených volejbalistů Slovanu Svoboda Praha a reprezentačního výběru TPV na MS 1999 v Polsku (8. místo). V 80. letech předseda oddílu a člen výboru TJ RH Praha. Mistr sportu a osobnost Síně slávy českého volejbalu.
Eliška Vopatřilová
roz. Pařízková, poprvé vdaná Langšádlová (*23. 3. 1953)
Rodačka z Benátek n. Jizerou s volejbalovými začátky v místním Spartaku, 174 cm vysoká smečařka Lokomotivy Praha (1969-71) a RH Praha (1971-85), dlouholetá kapitánka družstva, osminásobná Mistryně republiky, dvojnásobná vítězka PMEZ (1976 a 1980) a vítězka PVP 1979. Juniorská reprezentantka ČSSR se startem na MEJ 1971 (5. místo) a MEJ 1973 (stříbrná medaile). V letech 1974-85 členka RD žen ČSSR se stratem na MS 1974 (17. místo), ME 1975 (5. místo), ME 1977 (5. místo), MS 1978 (12. místo), ME 1979 (7. místo) a ME 1981 (6. místo). Trojnásobná vítězka ankety „Volejbalistka roku“ let 1976, 1978 a 1979
